Drbákov – Albertovy skály: Po skalách nad Vltavou

Tento článek má 125 zhlédnutí
1 hvězda, Nebuď labuť :)2 hvězdy, To mě mrzí... :(3 hvězdy4 hvězdy, Děkuji :)5 hvězd, Paráda! Děkuji moc! :) (Nehodnoceno)
Loading...
Místo: Drbákov - Albertovy skály
Kraj, okres: Středočeský, Příbram
GPS Parkování: 49.7177597N, 14.3700181E (Ukázat na mapě)
GPS Místa: 49.7202311N, 14.3674150E (Ukázat na mapě)
Zastávka: Nalžovice nebo Nalžovice, Nalžovické Podhájí
Stručný popis: Národní přírodní rezervace Drbákov - Albertovy skály se nachází na pravém břehu Vltavy mezi rekreačními středisky Oboz a Častoboř nedaleko obce Nalžovické Podhájí. Část území je chráněna už od roku 1933, tehdy pod názvem Drbákovské tisy. Později bylo území rozšířeno ještě o Albertovy skály. Oblast nabízí bezpočet krásných výhledů na meandr u Smilovic, naučná stezka však prochází velmi náročným terénem, místy je člověk rád, že se může přidržet řetězového zábradlí. Kromě tisů se zde vyskytují například reliktní bory či smíšené listnaté lesy a žije zde například ještěrka zelená nebo výr velký.
TIP na ubytování
ZobrazitCena/výkon: Krásné ubytování pro pět lidí ve vlastní části domu se soukromou pláží a zahradou k odpočinku s možností grilování od 305Kč/osoba/noc.

Přírodní rezervaci jsem navštívila poprvé, a na dlouho dobu naposledy, docela dávno v rámci školního výletu. Tehdy jsme ovšem navštívili jen Bartůňkovu vyhlídku a poté se vydali do nedalekých Křepenic. Uhlídat v tomhle terénu tlupu puberťáků by byl totiž nadlidský úkol. Malé děti, kočárky a kola tentokrát nechte doma. Stezka totiž vede náročným terénem po svazích skal nad Slapskou přehradou, navíc se nedá nijak zkrátit. Pokud se ale na celou, skoro sedm kilometrů dlouhou túru necítíte, dá se snadno dojít třeba jen k Albertově vyhlídce a zase zpátky k začátku stezky, nebo se vydat po trase našeho již zmiňovaného školního výletu a z trasy naučné stezky uhnout do Křepenic.

Ze Sedlčan se linkou číslo 360 pražské integrované dopravy dostaneme do Nalžovic. Vystoupíme na zastávce Nalžovice, ač by bývalo bylo lepší vystoupit o stanici dřív na zastávce Nalžovice-Chlum. Z té je to totiž kousek ke kostelu, u kterého se nachází i turistický rozcestník. Takhle musíme projít asi půl kilometru po silnici vedoucí po okraji osady Chlum, než se dostaneme na křižovatku, kde silnice zahýbá doleva směrem na Nalžovické Podhájí, a konečně se tu tak napojujeme na žlutou turistickou značku. Z Nalžovického Podhájí to je k prvnímu zastavení naučné stezky U Křížku ještě něco kolem kilometru chůze po asfaltové silnici.

Jakmile se ovšem vydáme na trasu stezky, terén se výrazně mění. První zastávkou je Bartůňkova vyhlídka. Obdivuji výhled na zákruty Slapské přehrady a Smilovice na ostrohu naproti, ale to netuším, že ty nejlepší vyhlídky teprve přijdou.

Z Bartůňkovy vyhlídky pokračujeme dále lesem až téměř pod vrchol kopce Drbákov. Měří něco kolem 400 metrů nad mořem, což není moc, ale díky hlubokým skalním srázům směřujícím do přehrady vypadá skoro jako nějaká velehora. Zde také z naučné stezky odbočuje modrá turistická značka do Křepenic. My se však vydáváme dál po trase stezky. Ta klesá strmě dolů a prochází stráněmi Drbákova plnými tisů. Tento prudce jedovatý strom (jedovatá je celá rostlina, kromě červených míšků okolo semen) roste velmi pomalu a často vypadá jako větší keř, zde se však nachází opravdu velké množství vzrostlých exemplářů. Tisové porosty byly také jedním z hlavních důvodů prohlášení tohoto území za přírodní rezervaci, svahům Drbákova se této výsady dostalo už v roce 1933.

Brzy přicházíme na další vyhlídky. Podle průvodce jich je na celé trase 10. Ač všechny nabízejí v podstatě stejný výhled na zákruty přehrady, ves Smilovec na protějším břehu a Mokrý vrch nad Mokrskem (snadno rozpoznatelný podle rozhledny), na každé vyhlídce, na kterou se vydrápu, nepřestávám žasnout. Cesta je opravdu náročná. Stoupání se střídá s klesáním, na mnoha místech se člověk musí přidržovat řetězů nebo leze kousek po skále. Když se dostaneme pod vyhlídku Rozpuklá skála a vidím klikatou cestu lemovanou řetězovým zábradlím drápající se na vrchol, definitivně pochopím, proč jsme tehdy na školním výletě tyto úseky vynechali. Závěrečný úsek stezky vede mírnějším terénem lesem, ale v místech, kde se vychází z lesa na louku, se nachází ještě jedna odbočka na nejúchvatnější a také nejnebezpečnější Albertovu vyhlídku. Poslední úsek stezky pak už vede lesem zpátky na stanoviště U Křížku.

Nás už čeká jen cesta zpátky do Nalžovic na autobus směr Sedlčany. Pokud máte možnost přijet autem, můžete ho nechat právě zde. Jinak se dá využít služeb autobusové linky číslo 360, která spojuje Prahu se Sedlčany a kromě Nalžovic staví také v nedalekých Křepenicích.

Předchozí článek

Související články

Zanechte komentář

Powered by WordPress | Designed by: buy backlinks | Thanks to webdesign berlin, House Plans and voucher codes