Místo: Brdy, Tvrziště Hengst Kraj, okres: Středočeský, Příbram GPS Parkování: 49.6225000N, 13.7563889E GPS Místa: 49.5870894N, 13.7777050E Zastávka: Věšín, Teslíny

Stručný popis: Tento méně známý vrchol jižních brd uzavírá Třemšínský hřeben ze severní strany a tyčí se do výšky 757 m n. m. Podivný středový pahorek na vrchu kopce, který upoutá pozornost většiny příchozích, býval místem, kde kdysi ve středověku stával malý hrádek. Jeho funkce je však nejasná, předpokládá se, že byl zbořen za husitských válek podobně jako hrad na nedalekém Třemšíně. Obě místa byla později romanticky upravena za arcibiskupa Salm Salma, vrchol Hengstu v té době krášlil romantický vyhlídkový altán. Při putování oblastí Třemšínska se nenechte zmást – pro oblast Hengstu se vžil název Kobylí hlava, který se ovšem používá i pro nedaleké rozcestí. Místa ale nejsou totožná, a pokud si je spletete, užijete si pěkného bloudění v místních lesích.

TIP na ubytování

ZobrazitNádherné ubytování za skvělou cenu v oblasti Brdy s bazénem a zahradou. Domácí mazlíčky vemte klidně s sebou. Cena: 350Kč/osoba/noc. Platit můžete svými Benefity.

Pokud se vydávám na Třemšín jen tak na procházku, obvykle volím cestu z Hutí pod Třemšínem nebo od hájovny Na Dědku. Tentokrát jsem se ale na tento bájný vrch vydala před Hengst.

Společnost mi tentokrát kromě psa dělaly i dvě kamarádky. Výchozím místem našeho putování se staly Teslíny, poslední výspa Středočeského kraje. Ač Teslíny působí dojmem místa uprostřed ničeho, leží na poměrně frekventovaném silničním tahu z Příbrami na Plzeň a staví zde slušné množství autobusových linek, takže, na rozdíl od některých jiných odlehlých brdských vsí, není problém se sem dostat i v případě, že nevlastníte auto. Ves dostala jméno po klášteru, který v 15. století pobořili husité a dnes se v ní kromě několika chalup nachází také občerstvení a důležitý rozcestník, od kterého se dá vyrazit také na Prahu nebo Padrťské rybníky.

My se však vydáváme na opačnou stranu směrem ke Spálené boudě. Cesta vede po pohodlné asfaltové silnici a po necelých dvou kilometrech už boudu vidíme probleskovat mezi stromy. Odtud se vydáváme k další boudě pojmenované Roubenka. Obě zmíněné stavby byly v minulosti využívány hajnými jako strážné boudy. Hajní v nich drželi noční hlídky proti pytlákům, boudy byly často konstruovány jako malé bunkry s průzory ve tvaru střílen, takže pokud byl hajný napaden přesilou, mohl se v boudě doslova opevnit a poměrně účinně se bránit. Obě dvě boudy jsou zamčené, kdyby nás ale přeci jenom přepadlo špatné počasí, mohly bychom se schovat pod širokou předsazenou střechou. Naštěstí je nebe jako vymetené, takže se o hledání úkrytu před deštěm nemusíme během výletu starat.

Cestou míjíme oblast, kde pramení řeka Vlčava. Ta protéká Březnicí a v jižních Čechách se vlévá do Lomnice. Procházíme také přírodní rezervací Getsemanka. Zahrnuje původní brdské bukové a olšové porosty a místní vzácnou květenu, ze které dokážeme poznat akorát vraní oko čtyřlisté. Od Roubenky už začne asfaltka stoupat a nakonec z ní turistická značka zahýbá na širokou lesní cestu, která se v serpentinách vine po úbočí kopce. Stráně jsou porostlé borůvčím, v tuto roční dobu se značně seschlými plody. Nakonec se před námi konečně objeví Hengst. To, že tu kdysi stával hrádek, opravdu prozrazuje už jenom vyvýšenina ve středu. Psa daleko více než staré ruiny zajímají pachové stopy v terénu. Prakticky celý výlet neodlepil čumák od země a nejraději by nás protáhl mlázím, kde větřil zvěř.

Z Hengstu jsme se po krátkém odpočinku vydaly přes Hřebence dále na Třemšín, to už je ale na další povídání. Samozřejmě, že se odtud lze vrátit zpátky do Teslín nebo do Míšova na autobus, pokud vám tahle túra stačila.