Brdy, Pilská vodní nádrž: Pohodlná procházka brdskými lesy

Tento článek má 62 zhlédnutí
1 hvězda, Nebuď labuť :)2 hvězdy, To mě mrzí... :(3 hvězdy4 hvězdy, Děkuji :)5 hvězd, Paráda! Děkuji moc! :) (Nehodnoceno)
Loading...
Obec: Bohutín
Kraj, okres: Středočeský, Příbram

GPS Parkování: 49.6754911N, 13.9458783E
GPS Místa: 49.6780861N, 13.9065333E
Zastávka: Příbram, Kozičín
Stručný popis: Pilská vodní nádrž byla zbudována v 19. století na místě menšího rybníka nedaleko osady tvořené hájovnou, stoupou na drcení křemene a pilou, po které také dostala své jméno. Původně sloužila spolu s nedalekou Lázskou nádrží a Octárnou u Obecnice jako zásobárna vody pro příbramské doly, dnes všechny zmíněné nádrže zásobují pitnou vodou Příbram a okolní obce. Podloží nádrže je geologicky poměrně nestabilní, což se projevilo už krátce po dostavbě v roce 1854, kdy se hráz protrhla a zatopila Bohutín. Celkový objem vody zadržovaný v hrázi musel být z těchto důvodů poté ještě dvakrát snižován, přesto je vodní nádrž Pilská, co se objemu vody týče, největší z brdských vodních děl. Objekt je dnes ve správě Povodí Vltavy a je cenný nejen z technického hlediska, ale také z přírodního. Nádrž obývá například čolek horský či užovka hladká, na březích vodního díla roste vzácná rosnatka okrouhlolistá nebo klikva bahenní.
Ubytování
Pěkné, nově zrekonstruované ubytování v Penzionu Panský dům se snídaní od 590Kč/osoba/noc.
Platit můžete svými Benefity. Zobrazit

Vodní nádrž Pilská je jedním z mých oblíbených brdských míst, ale většinou výlet k ní spojuji ještě s návštěvou nějaké další brdské zajímavosti, neboť na utahání mého psa tahle pohodlná procházka většinou nestačí. Tentokrát jsem na výlet vzala kamaráda z druhého konce republiky, který zrovna žádný velký turista není, a spokojili jsme se jen s výletem k této největší brdské vodní ploše.

Výchozím místem našeho putování se tentokrát stal důl Rudolfka. Ten byl založen na konci 19. století a v provozu byl až do roku 1982. Pamětníci ho spíše budou znát pod názvem Důl 25. února, po druhé světové válce krátce nesl jméno generála Štefánika. Na hornickou minulost objektu dnes z celého areálu upomíná hlavně 37,5 metrů vysoká železobetonová těžní věž. Areál je v současnosti postupně rekonstruován a před objektem je také nově osazena informační tabule, kde se toho o historii dolování na zdejší šachtě můžete dozvědět více.

Od Rudolfky jsme měli v plánu se dostat na lesní cestu Slaninská, vedoucí od kozičínské hájovny k Pilské nádrži. Protože se nám nechtělo zacházet až do vesnice, vydali jsme se po jedné z lesních zkratek. Pokud ale oblast tolik neznáte, doporučuji vám dopravit se libovolným způsobem ke kozičínské vodárně a tam se napojit na asfaltovou silnici, které vás k hájovně dovedou. Zabloudit ve zdejších lesích je totiž mnohem jednodušší, než si člověk myslí a koneckonců i my jsme se nakonec ke Slaninské cestě připojili o něco dříve, než jsem očekávala. Asi po kilometru chůze míjíme odbočku na Třemošnou a pokračujeme dále až k rozcestí Pila. Odtud už je Pilská nádrž na dohled. Sypaná hráz působí při pohledu zezdola skutečně impozantně. Scházíme dolů po silnici směřující k Lázu až k odběrné štole, poté se vracíme zpátky. Vstup na hráz přehrazuje závora, jelikož se jedná o zdroj pitné vody, je vstup na hráz, stejně tak jako koupání v nádrži zakázáno. Nesčetněkrát (i při tomto výletě) jsem se přesvědčila, že mnoho lidí si zjevně myslí, že zákazy jsou na světě od toho, aby se porušovaly, takové bych jenom ráda upozornila na to, že nás, kteří tuhle vodu potom musíme pít, je docela hodně.

Navíc si i bez přístupu na hráz můžeme užít výhled na vodní hladinu, a to z nedávno zřízeného turistického odpočívadla o pár metrů dále. Abychom se k němu dostaly, musíme se vrátit na silnice, trochu popolézt do mírného kopce a odbočit na lesní pěšinu, která už nás dovede na terasu ohrazenou zábradlím. Přímo pod sebou máme odtokové koryto a za ním se už rozprostírá hladina nádrže. Mhouřím oči, protože mi přímo do nich svítí sluníčko, přímo přede mnou vystupuje protáhlý hřeben vrchu Zavírka, z dalších stran údolí svírají Brdce, Ohrádka a Bohutínský vrch. Po krátkém odpočinku se vydáváme na zpáteční cestu. Po lesní cestě Slaninská scházíme až ke kozičínské hájovně, starosvětsky působící chalupě v lese a po asfaltce pokračuje až k vodárně na okraji vsi. Před námi už je jenom cesta domů.

Co se týče přístupu, pokud oblast neznáte příliš dobře, doporučuji dopravit se autobusem příbramské městské hromadné dopravy do Kozičína na náves, nebo vyjet autem na parkoviště u vodárny a zde se napojit na asfaltku. Cesta není značená žádnou turistickou značkou, ale pokud z ní nebudete scházet, nemůžete zabloudit. Asfaltka je dobře sjízdná i pro cyklisty a koloběžkáře, celková délka trasy z Kozičína lehce přesahuje 3 kilometry.

Další článek
Předchozí článek

Související články

Zanechte komentář

Powered by WordPress | Designed by: buy backlinks | Thanks to webdesign berlin, House Plans and voucher codes