Místo: Žárový vrch Kraj, okres: Moravskoslezský, Bruntál GPS Parkování: 50.0859219N, 17.2848153E GPS Místa: 50.1088475N, 17.3108675E Zastávka: Vrbno pod Pradědem, Vidly, konečná

Stručný popis: Z Pradědu vede mnoho cest, kudy se vydat dál. Jednou z nich je cesta ze sedla pod Lyrou směrem na Žárový vrch. Kromě toho, že uvidíte krásnou nedotčenou přírodu, oceníte minimum lidí, krásné výhledy a také množství skal. Tyto dva vrchy (Lyra a Žárový) jsou skutečně poseté skálami. Pokud se na ně dostanete, budete odměněni nádhernými výhledy na cele panorama Jeseníku. V případě dobré viditelnosti uvidíte i Kralický Sněžník či Rychlebské hory. Na straně druhé je možné pozorovat Beskydy.

TIP na Ubytování

ZobrazitCena/výkon: Hezké ubytování se zahradou a super startovací pozicí do hor za 450Kč/osoba/noc.

ZobrazitCena/výkon: Moc pěkné ubytování s restuarací a wellness prvky za 700Kč/osoba/noc. Platit můžete svými Benefity.

ZobrazitLuxus: Nádherný hotel s venkovním bazénem a wellness centrem od 800Kč/osoba/noc. Platit můžete svými Benefity.

Dva vrcholy, které většině asi nic neřeknou. Lyra a Žárový vrch. Fádní, nic neříkající, obyčejné? Ano, možná, že takto tyto názvy působí. Nenechte se ale oklamat. Každý z těchto kopců stojí za to navštívit. Uděláte-li to, budete odměněni dechberoucími výhledy.

Sedlo pod Lyrou je místem, odkud po návštěvě Sokolích skal vyrážíme na další přírodní divy Jeseníků. Naším cílem je vrchol Lyry a Žárového vrchu. Pokud se podíváte na turistické mapy, všimnete si, že na žádný z těchto vrcholů nevede oficiální turistická značka. Nicméně to neznamená, že se na vrcholy nedostanete. Vrchol Lyry se nachází mezi sedlem pod Lyrou (což je místo u hlavního tahu z Karlovy Studánky do Jeseníku) a Sedlovou boudou. K Sedlové boudě je možné dojít, nebo dokonce dojet (pokud máte povolení od Lesy ČR), dvěma cestami – Hraniční cestou a Pytláckou cestou. Uprostřed těchto dvou cest se nachází vrchol Lyra. My s kamarádem samozřejmě využíváme turisty vyšlapaný chodníček, který nenápadně začíná u úbočí Lyry a vede přímo na její vrchol. Cesta je skutečně kouzelná, jelikož vede poměrně hlubokým lesem, zároveň to není žádný mohutný turistický chodník à la Sněžka, takže máme oči na šťopkách, abychom věděli, kudy jít. Když se dostáváme na vrchol Lyry, uvědomujeme si, že toto je ta pravá divočina Jeseníků. Nedotčené lesy, zpěv ptáků a vůně přírody. „Kousek odtud je jedna pěkná skála, ze které je krásný výhled,“ říká mi kamarád. Když se doslova po čtyřech prodíráme houštím a úzkými skalními cestičkami, stojíme na vrcholu nevelké skály. Výhled skutečné stojí za to. Za zády ční masiv Pradědu, před námi se otevírá panorama Jeseníků. V dálce před sebou vidíme Žárový vrch, na který se chceme dostat.

Sestup z Lyry je ze začátku dosti obtížný, jelikož scházíme prudkým lesním svahem. Za chvíli se ale dostáváme do stopy, kterou před hodně dávnou dobou za sebou nechali lesníci. Tato cesta nás postupně zavádí k Sedlové boudě. Ta je evidentně využívána buď majiteli, nebo turisty. Přímo od Sedlové boudy vede kolmá lesní pěšinka na Žárový vrch. Výstup trvá necelých 15 minut. Skal daleko více přibylo. Jsou větší, prostornější a dominantnější. Téměř na každou z nich se dostáváme a užíváme si krásných výhledů. Zvláště krásné je odtud pozorování západu slunce a přesně to děláme. Celý masiv Žárového vrchu je v podstatě poset skalami a skalkami. Některé jsou nedostupné, protože na ně jednoduše nevede žádná cesta. Na jiné (a těch je poměrně dost) se v pohodě dostanete a ty výhledy jsou skutečně působivé. Na oba vrchy se můžete dostat jak z Karlovy Studánky, tak z Vrbna pod Pradědem. Záleží, kolik času máte k dispozici a jak hodně se chcete našlapat. Jako výlet to rozhodně stojí za to. V každém případě je potřeba s sebou mít buď mapu, ve které je nutné se orientovat, nebo někoho znalého tohoto terénu.

TIP
– Nechejte auto u sedla pod Lyrou. Parkovné je zdarma, zároveň můžete využít přístřešku v případě nevlídného počasí
– Využijete-li jednu ze dvou zmiňovaných cest, které „objímají“ Lyru, rozhodněte se pro Pytláckou cestu. Narazíte totiž na Jelení bučinu, což je přírodní rezervace. Není to ale ledajaká rezervace. Takových v republice je málo. Jedna na Šumavě, jedna v Beskydech a jedna tady. Je to místo, kde lidská technika (v nejširším slova smyslu) nezasáhla více než 250 let. Naučná tabule vám k tomu poskytne více informací.