Říjen 18th, 2018 
Mirek Píštěk 
(9 votes, average: 4,00 out of 5)
Loading...
 |
| Místo: Sokolí skála Kraj, okres: Moravskoslezský, Bruntál GPS Parkování: 50.1043547N, 17.2679064E GPS Místa: 50.0950433N, 17.2493939E Zastávka BUS: Vrbno pod Pradědem, Vidly, konečná |
| Stručný popis: Praděd je široko daleko známý. Málo známé, ale neméně kouzelné místo je 2 kilometry pod vrcholem. Sokolí skála je masiv, z něhož máte téměř celé Jeseníky na dosah ruky. Je to místo, kam chodí minimum lidí, protože tam žádná „dálnice“ nevede. Cestu si musíte buď najít nebo vědět kudy jít. Když to zvládnete, stojí to za to! |
| TIP na Ubytování |
| Cena/výkon: Hezké ubytování se zahradou a super startovací pozicí do hor za 450Kč/osoba/noc. |
| Cena/výkon: Moc pěkné ubytování s restuarací a wellness prvky za 700Kč/osoba/noc. Platit můžete svými Benefity. |
| Luxus: Nádherný hotel s venkovním bazénem a wellness centrem od 800Kč/osoba/noc. Platit můžete svými Benefity. |
Kráčím do kopce, který je dost strmý. Na zádech mám 15kilový batoh napěchovaný množstvím věcí, jídla a pití. I přes tu dřinu, kterou prožívám, cítím elektrizující napětí někde hluboko uvnitř mě. Právě začíná můj další čundr. Společně s kamarády máme v plánu navštívit místa, ke kterým nevedou žádné značky. Místa, která jsou na jedné straně na dosah každému z nás, na straně druhé jsou opuštěná. Přesně taková místa mám rád, navíc nemusíme chodit velmi daleko. V podstatě za humny, v tomto případě v Jeseníkách, stačí vědět kam jít a kdy tam jít.
V pátek dopoledne dorážíme do obce Vidly. Je to malá oblast za Karlovou Studánkou směrem k Jeseníku. Není to ani vesnice ani město. Malá obydlená část uprostřed „ničeho“. Auto necháváme zaparkované v blízkosti penzionu Adam. Kontrolujeme svou výbavu a vydáváme se vstříc dalším zážitkům. Naším cílem jsou Sokolí skály. Jdeme proto po modré, která vede od výše zmíněného penzionu. Touto značkou je možné se dostat až na „Švýcárnu“, ta ale naším cílem není. Po pár kilometrech kamarád bere do ruky mapu, kontroluje pozici a hlásí: „Tak v tomto místě máme několik možností. Buď půjdeme stále dál po značce a budeme si to obcházet, nebo se vydáme neznačenou trasou kolmo nahoru.“ Vzhledem k tomu, že oba obvykle volíme tu druhou variantu, je rozhodnuto. Cesta vede skutečně kolmo nahoru. Několik minutu šlapeme po cestičce, která je zlehka vyšlapaná. „Zlehka“ rozuměj frekvenci 1 člověk za měsíc. Po určité době se dostáváme na starou cestu známou jako „Silonova trasa“ (tak je značena i v mapách).
Pár serpentin a nastupujeme na cestu, která je zarostlá hustým křovím. Když se jí prodereme, napojujeme se na vyšlapanou cestičku, kterou by se člověk dostal na vrchol Pradědu skrze tabulové skály. Praděd je nad námi přibližně 300 výškových metrů. Koukáme na naši polohu. Od Sokolích skal nás dělí pár stovek metrů. Cestička je opět velmi nepatrně prochozená. To je dobré znamení, říkáme si. Není to frekventované poutní místo a to nám vyhovuje. Po naší pravici se tyčí mohutný vrchol Pradědu. Vidím jej ze strany, která obvykle nekrášlí pohlednice a magnetky Pradědu. O to více je pro mě tento pohled úchvatnější. Když mi kamarád před výšlapem říkal, že Sokolí skály jsou velké a krásné, bral jsem jej s rezervou. Teď stojím na římse první skály a pode mnou je propast 20 metrů. Nepletu-li se, je to žula, dost se sice drolí, ale ze stran, kudy se na ně dá dostat, nejsou velké srázy.
Ale ten výhled na Praděd. Nejen na Praděd, na celou okolí krajinu Jeseníků. Něco nádherného. Přilehlý další skalní masiv je ještě větší než ten první. Strž téměř 30 metrů. Dole vidíme špičky vzrostlých smrků a vyšlapané pěšinky od zvířat. Před sebou vrchol Jeseníků. Na tomto místě je kouzelných hned několik věcí. Jednak je tato část ještě celkem turisty nepolíbená, jednak je zde takové to ticho, které zažijete jen v místech, kde lidská činnost zasáhla v omezené míře. Na skálu můžete sednout a pozorovat západ i východ slunce. Nebo jen tak sednout a, mám pocit, že se tomu dnes říká, „meditovat“. Byť je tedy toto místo z Pradědu viditelné, je pro mnohé opuštěné a nedostupné. Buď neznají cestu, nebo ani neví, že taková krásná vyhlídka existuje.
Poté, co jsme načerpali vůni lesa, pokochali se výhledy, zvedáme kotvy a pokračujeme dál.
TIP
– Penzion Adam v obci Vidly je jednak výborným „azylem“ pro přenocování, ale hlavně na tamějším parkovišti můžete bezplatně parkovat.
– Půjdete-li mimo trasy, sledujte kudy vede pěšinka. Nečekejte žádné metrové chodníky, a už vůbec ne nějaké značení. Je potřeba si to „ochytat“, ideálně s někým zkušeným. Pak to jde snáze.
Tags: 
Dobrý den, příliš nerozumím tomu, proč vlastně o „opuštěném místě“ píšete takovýto článek a ještě přidáváte souřadnice. Především si však, prosím, uvědomte, že jakkoli se ohledně pěšiny přes Tabulové skály z této lokace pletete, nevede přes ně žádná turisticky značená trasa, a protože se tyto nacházejí v NPR Praděd, není na ně tedy vstup povolen. Pavel Jurka, SCHKOJ
Zdravím
Hora Sokol a její nejbližší okolí se nenachází v NPR Praděd.
Když si to znovu přečtete, reaguji na zmínku o pěšině přes Tabulové skály, které se již v NPR Praděd nacházejí. Pavel Jurka, SCHKOJ
Té pěšiny jsme se ani nedotkli, vedla na opačnou stranu..
Nikdo Vás také z žádného přestupku neobviňuje. Pavel Jurka, SCHKOJ
A na to jste přišel jak, že se nachází v NPR Praděd??
Storno připomínky, nepřečetl jsem pořádně.
http://www.tisicovky.cz/cs/hory/hruby-jesenik/sokol-hlv127/
Web je toho plny, Vaclavak z toho asi stejne nikdy nebude.. 😀
Dobrý podvečer,
to, že je ještě něco opuštěné, nutně neznamená, že je to veřejně neznámé. Souřadnice jsou volně k dispozici na všech mapových portálech, navíc s označením, co se na dané lokaci nachází, tedy v tomto nevidím sebemenší problém. Dohledat si to může kdokoliv a kdykoliv. Nevím přesně, na co narážíte tím, „pletením se“. Nicméně nikde v článku není uvedeno, že k Sokolí skále vede turistická (třeba neudržovaná skála) značka.
Stejně tak není v NPR (nejen Praděd) povoleno odhazování odpadů, trhání květin, zákaz pořádat a organizovat hromadné veřejné akce. A mnohé a mnohé další věci. Rozumím Vaši iniciativu a chápu, na co narážíte. Na druhou stranu, hory jsou všech. Troufám si tvrdit, že je daleko ekologicky méně závadné, když člověk obdivuje přírodu, byť i v místech, které nějaké legislativní regule striktně omezují, než znečišťovat vzduch výfukovými zplodinami, odhazováním odpadů, používáním plastů a dalších a dalších věcí. Z legislativního hlediska máte pravdu, no z morálního, ne.
Zdravím, vrch Sokol je samozřejmě veřejně přístupný, ovšem pokud článek vyznívá jako pozvání do „opuštěné“ lokality, by bylo pěkné v něm zmínit, že se nachází v I. zóně CHKO Jeseníky a tedy v mimořádně hodnotném území. Z toho vyplývá mimo jiné respektování klidu pro chráněného sokola stěhovavého v období hnízdění. Také by byla pěkná zmínka o výskytu chráněných rostlin, jako je např. zvonek okrouhlolistý sudetský.
V pasáži „Pár serpentin a nastupujeme na cestu, která je zarostlá hustým křovím. Když se jí prodereme, napojujeme se na vyšlapanou cestičku, kterou by se člověk dostal na vrchol Pradědu skrze tabulové skály.“ je prakticky návod na vstup do NPR mimo značené turistické trasy. Nicméně se jedná o jeden z loveckých chodníků, který přes zmiňované Tabulové skály rozhodně nevede a na Praděd se po něm nedostanete. Zmiňované Tabulové skály se již v NPR Praděd nacházejí a vstup na ně je samozřejmě zakázán. Nepřísluší mi hodnotit, co je nebo není závadné, jsem ovšem povinen upozornit na respektování zákona č. 114/1992 o ochraně přírody a krajiny. Pavel Jurka, SCHKOJ
Mám dvě připomínky.
Co když budu psát o tab. Skalách v době zimy kdy stezky nejdou vidět, nikdo nehnizdí, nic nekvete. Proč by někdo nemohl psát jak chce. Nikdo se tam stejně nepohrne a když jo tak vy je určitě řádně vyždímáte.
Zadruhé, k čemu je npr nejvyššího stupně kde zakašlat je přestupek, když se naběhne se smradlavýma křovyňákama nesplňujicimi žádné hlukové normy a seká se borůvčí zvěř nezvěř? Ne u najedou harvestory a vůbec těžba ve velkém stylu kdy zbyde jen hlína?
Proč se tak angažujete aby tam noha nevkročila a nakonec je z místa pustina tak jako tak.
Ochranáři styďte se takhle pořád dokola buzerovat lidi.