Město: Proseč, Budislav, Nové Hrady, Jarošov Kraj, okres: Pardubický, Svitavy a Chrudim GPS Parkování: 49.8209192N, 16.1303900E třeba GPS Místa: 49.8186908N, 16.1409119E

Stručný popis: Přírodní rezervace v oblasti Budislavských pískovcových skal nabízí mnoho přírodních krás, skvěle připravené lehké i náročné cyklotrasy, rozhledny, studánky a celkově mnoho vyžití pro turisty, trampy i sportovce.

Toulovcovy Maštale, nacházející se mezi okresy Chrudim a Svitavy, jsem navštívil už loni na podzim a byl jsem z nich vážně uchvácen… Krásná a divoká příroda se skalním bludištěm uprostřed. Sice drobné, ale strašně chytové pískovcové skalky, které jako by mi říkaly „pojď, hecni se, vylez kousek“, a tak se člověk do pár metrů hecne a oni říkají „výš, ještě výš, vždyť je to easy“! No a pak si ve čtyřech metrech trošku káknete, páč dolů to jde výrazně hůř.. Dále je tu hromada převisů, pod kterými si můžete užít parádní noc s ohýnkem za jakéhokoliv počasí nebo moc pěkné a pravděpodobně docela drsné cyklotrasy. Zaujme také plnohodnotný skalní „bejvák“ loupeživého rytíře Toulovce s předsíní, kuchyní, ložnicí i zvonem, skalní hrad a skalní ulička s deštníky, kterou taky chcete vidět.. Dojem byl zkrátka super a já byl uchvácen..

O skalách jsem vyprávěl kamarádům a přiznávám, že jsem jim je líčil asi jako kdybych se právě vrátil někde z Peru, ale což – potřebovali taky hecnout, abychom se tam někdy vypravili. Kámoš Jirka měl z jara plán o přespání v Krkonoších mezi kleči s flaškou rumu na zahřátí. Já mu to odkejval, ale jen s podmínkou příznivý předpovědi počasí. Ta přišla na víkend, kdy já byl zrovna v práci. Následující víkendy už předpověď slibovala deště a jelikož už byla docela touha vypadnout chrápat někam do přírody, tak jsem navrhnul ty moje slavné Toulovcovy Maštale. Jirka je s notnou dávkou skepticismu i zvědavosti přijal.

V pátek po práci vyrážíme. No… Se všemi obštrukcemi a nákupem v Albertu vyjíždíme z Trutnova asi v pět. S vědomím, že už jsem tam byl, a navíc s apkou mapy.cz v mobilu, si jsem téměř jist, že ještě za světla dorazíme k plánovanýmu převisu s ohništěm, který je prakticky v centru Maštalí. Nepamatujíc si vlastně vůbec nic, jak zjišťuji, přijíždíme na úplně jiný parkoviště z úplně jiný strany a za hlubokého šera. Alespoň je pro nás příjemným překvapením asi o 5°C vyšší teplota než v Trutnově. Balíme tedy to nejnutnější (zjišťuju, že nemám čelovku) a v podstatě za tmy vyrážíme z Boru u Skutče směr převis. Jakmile seběhneme do údolí po zelený, tak zelená mizí a na mapách nemám GPS signál, takže to mou polohu umisťuje v rozptylu fotbalového hřiště. Dle mapy jsme měli potok brodit jen dvakrát, a tak když ho přebrodíme potřetí, vracíme se zase zpět, že jsme asi špatně.. Ne, byli jsme dobře, tak jdeme zpátky.. Ne je to divný, zkusíme to vzít támhle.. No a takhle asi ještě 2x a furt přes potoky… „Kámoš“ Jirka mě občas potrestá za čelovku a neposvítí mi na přeskok. 🙂 Během jednoho takovýho přeskoku zjišťuju, že moje ten den zakoupený Olangy opravdu nejsou nepromokavý – volil jsem vzdušnost místo goretexu, tak se asi nemůžu divit. 🙂 Jako bavíme se sice dobře, ale zároveň se už oba vidíme pod tím převisem s pívem a buřtem..

Jen se nám podařilo vymotat z toho začarovanýho kruhu, tak už bez dalších problémů nacházíme asi ten nejlepší převis v centru Maštalí u Oslíka. Rozděláváme oheň a piva, pečem buřty, otvíráme Božkova a za doprovodu Country rádia a později Radiožurnálu vykecáváme. 😀 Oheň jede jak v krbu a dým jde přímo nahoru jako komínem, paráda! Ve čtyři ráno usuzujeme, že je čas posledního cíga a jdeme chrnět.

Ráno kolem desátý otvírákem oči otvírám, ještě chvíli mi trvá zjistit, co je bdění a co vlastně ještě snění (díky Xavi) a pomalu se rozkoukávám.. Jířa je vzhůru a dobaluje spacák, tudíž dobré načasování, dále je pěkně, sluníčko, a tím pádem je v centru Maštalí lidí jak na Václaváku.. 🙂 Ještě nadranej dávám cígo a vymejšlím plán na rychlé zabalení. Jířa sbírá bordel, aby nezůstal ani vajgl (díky), a za přihlížejících davů se pomalu ztrácíme v davu. Mě akorát furt prozrazujou ty cinkající lahváče a ten trochu pomačkanej výraz. 😀

U auta dáváme oběd a jako lidi se vracíme zpět prohlédnout Maštale. Všechno výše zmíněný (bludiště, oslík, hrad, deštníky a hodně pěkný cyklotrasy) stojí za návštěvu, všechno je super, ale pod tíhou důkazů přiznávám, že to není taková bomba, jak jsem sliboval 🙂 A uznávám, že kvůli skvělým místům pod převisem nemusíme jezdit 100km, když v okolí Trutnova jich je taky plno. 🙂

Jířa si Maštale určitě ještě někdy dá na kole a já si tam pod převis navzdory těm kilometrům navíc minimálně jednou taky zajedu. V našich duších panuje spokojenost umocněná skvěle vychytaným počasím, kdy nám po celou dobu krásně svítilo, zatímco u nás doma celej den hnus. Během našeho přesunu se situace otočila. Do Maštalí dorazil slibovaný déšť a v Trutnově se začalo vyjasňovat. 🙂 Toulcům zdar!

PS: Nějak jsem to nezvládl s fotkama. Měl jsem za to, že jsem to při první návštěvě nafotil všechno, tak jsem to při té druhé flákal a nefotil.. No a pak jsem zjistil, že na poprvé jsem tomu taky mnoho nedal. Tak snad ještě někdo další napíše článek a nabídne další fotky 🙂