Město: Lomnice nad Lužnicí Kraj, okres: Jihočeský, Jindřichův Hradec GPS Parkování: 49.1186289N, 14.7362703E (Ukázat na mapě) GPS Místa: 49.1129011N, 14.7497997E (Ukázat na mapě) Zastávka Vlak: Frahelž ♿ Zastávka Bus: Frahelž, Klec

Stručný popis: Soustava rybníků s poetickými názvy jako Naděje, Láska, Blaník, Skutek, Víra, Strakatý či Rod se nachází nedaleko obcí Klec a Frahelž na Třeboňsku. Začal je stavět slavný rybníkář Jakub Krčín z Jelčan a Sedlčan, celý komplex byl ale dokončen až ve století devatenáctém rybníkářem Josefem Šustou. Největším rybníkem soustavy je Naděje o ploše o něco přesahující 60 hektarů, ostatní rybníky jsou od sebe odděleny často jen hrázemi. Rybníky jsou významným hnízdištěm vodního ptactva, nejvýznamnější je na rybníku Rod, okolo se také nacházejí zbytky lužního lesa.

TIP na cestu

ZobrazitV okolí jihočeských rybníků seženete příjemné ubytování od 275Kč/osoba/noc.

ZobrazitCena/výkon: Moc pěkný apartmánek přímo u soustavy Nadějských rybníků ve Frahelži za 360Kč/osoba/noc.

ZobrazitZážitky: Dopřejte si k pobytu exkluzivní zážitek v Jihočeském kraji s cenami od 470Kč. V nabídce jsou výlety na plachetnici čí člunu, vyhlídkové lety, střelba, auta a mnoho dalšího...

Nadějskou rybniční soustavu jsem poprvé navštívila se psem jednoho horkého srpnového dne. U vody je ale v tomhle počasí celkem příjemně a taky docela živo, jak jsem se přesvědčila při pozorování nejrůznějších druhů vodních ptáků a jiných živočichů. Oblast je vlakem snadno dostupná jak z Třeboně, tak i z druhé strany z Veselí nad Lužnicí. Nejblíže je to ze zastávky Frahelž, ale k soustavě vede také turistická trasa z nedaleké Lomnice nad Lužnicí.

Výchozím místem mého výletu se stala už zmiňovaná vlaková zastávka Frahelž. Odtud se vydám po zelené turistické značce přes železniční koleje a po nezpevněné cestě pokračuji směrem k lesu. Zdánlivě obyčejně vypadající les je ve skutečnosti zbytkem lesa lužního. Z cesty sejdu na úzkou pěšinu vinoucí se lesem, přeskočím jeden spadlý strom a po asi jednom a půl kilometru chůze se ocitám přímo na hrázi největšího rybníka soustavy Naděje.

Ráno je u rybníků klid, jediné zvuky široko daleko vydává vodní ptactvo. Já rozpoznám leda tak divoké kachny, labutě, potápku a volavku, ale druhů zde hnízdí mnohem více. Nejvýznamnějším hnízdištěm vodního ptactva je rybník Rod, který je také chráněný jako přírodní rezervace, zatímco největší Naděje je rybníkem využívaným hospodářsky.

Využívám toho, že nemusím nikam pospíchat a hodnou chvíli se jen tak bezcílně procházím po hrázích soustavy. Rybníky jsou od sebe oddělené opravdu jen hrázemi, a tak chvílemi celá soustava splývá v mnohem větší vodní plochu.

Protože mám ještě dost času do odjezdu vlaku, rozhodnu se vydat ještě do nedaleké vesnice Klec. Od rozcestníku na hrázi Naděje do vsi vede červená turistická značka po příjemné cestě ve stínu stromů podél hráze rybníků. V Kleci ve středověku stávala tvrz, která zanikla někdy v 17. století, a do dnešních dnů z ní zbyl jenom pahorek u stejnojmenného rybníka. V některých pramenech je tvrz uváděna pod názvem Fuglhaus, což je pojmenování vzniklé z německého názvu vsi. Z hradu sice nic nezůstalo, ale kameny z jeho zdí byly použity na stavbu usedlosti Bašta, kolem které procházím.

Po krátkém odpočinku se vydávám zpátky po stejné cestě, po jaké jsem přišla. Už se nevracíme až k rozcestníku na hrázi Naděje, ale z hráze zahneme na pěšinu vedoucí do lužního lesa a vracíme se zpátky na zastávku.

Na závěr ještě doplním, že pokud vás vodní ptactvo zajímá více, můžete využít možnost zúčastnit se ornitologické exkurze. Ty pořádá třeboňský Dům přírody, a to jak pěší, tak cyklistické.