Místo: Brdy, Třemšín Kraj, okres: Středočeský, Příbram GPS Parkování: 49.5559647N, 13.7950631E GPS Místa: 49.5670708N, 13.7772589E Zastávka: Hvožďany, Roželov, háj

Stručný popis: Ač není Třemšín nejvyšším vrcholem v Brdech, troufám si tvrdit, že je rozhodně tím nejznámějším. Přes 800 m n. m. vysoký vrch byl osídlen již v pravěku, později zde vyrostl hrad, který byl v 15. století pobořený husity. Ruiny byly později za arcibiskupa Salma romanticky upraveny a z Třemšína se stal oblíbený cíl národních poutí svým významem srovnatelný s Velkým Blaníkem. Ještě o něco dříve, v roce 1771, nechal rožmitálský lesmistr Josef Eustach Kráčmer vybudovat v oblasti bývalého předhradí kapličku. Na kopci také donedávna stávala chatrná zeměměřičská věž využívaná jako rozhledna, stavba ale byla z bezpečnostních důvodů stržena.

TIP na ubytování

ZobrazitNádherné ubytování za skvělou cenu v oblasti Brdy s bazénem a zahradou. Domácí mazlíčky vemte klidně s sebou. Cena: 350Kč/osoba/noc. Platit můžete svými Benefity.

Na Třemšín se dá dostat z mnoha míst, já tentokrát výšlap na tento kopec spojila s výletem na Hengst. Se psem a dvěma kamarádkami jsme se z tohoto místa vydali vstříc nejbájnějšímu brdskému vrcholu.

Cestou na Třemšín musíme překonat ještě Hřebenec. Cesta na tento vrchol vede po vrstevnici na hřebeni, na který už jsme vystoupaly. Směrem k Hřebenci se začíná pěšina měnit v úzkou stezku a různě se klikatit skrz naskrz kamenné moře a porost borůvčí. Poslední úsek cesty už je poměrně strmý a vede přímo skrz kamenné moře. Z vrcholu Hřebence je údajně za dobré viditelnosti vidět až na Šumavu a do Českého lesa. Na počasí jsme měly štěstí a v dálce před námi se skutečně rýsuje šumavské předhůří.

Z Hřebence pokračujeme na Třemšín. Cesta má podobný profil, sleduje vrstevnici a poté prudce stoupá kamenným mořem na vrchol Třemšína. Chatrná dřevěná věž tu už nestojí, nás to ale nijak nemrzí, protože jsem při svých předchozích návštěvách stejně nikdy nesebraly odvahu, abychom na vratkou konstrukci lezly. Navíc ti, co na to odvahu měli, nás stejně ujistili, že z ní přes stromy nic vidět nebylo. Nejlepší výhled je z míst, kde kdysi stávaly valy hradu, tam se také usazujeme a svačíme. Přímo před sebou máme druhý nejvyšší brdský vrch Prahu s meteorologickým radarem a Rožmitál pod Třemšínem. Po svačině se jdeme podívat na druhou stranu. Odtud jsou zase vidět chladící betonové věže temelínské elektrárny a šumavský masiv s vystupujícím Boubínem.

Po mostě přecházíme pozůstatky příkopu a ocitáme se na prostranství s turistickým odpočívadlem. O kus dál se nachází kaplička a turistický rozcestník. Vydáváme se po zelené turistické značce k rozcestí Třemšínská bouda. K němu stačí jenom sejít z kopce. Třemšínská bouda bývala dříve boudou strážní a říkalo se jí Na Kopaninách. Dnes je nově zrekonstruovaná, nás zaujala hlavně vitrážová okna připomínající spíš kapli než úkryt pro turisty, které zastihla bouřka. Vedle boudy stojí Gangloffův kříž. Vypadá jako by byl vytvořen prostým svázáním větví, ve skutečnosti je ale z litiny. Nechal ho zde vztyčit rožmitálský lesmistr Karel Gangloff, který zde v 19. století působil. Kromě toho, že byl schopný lesmistr, vynikal také technickou zdatností a vynalezl mnoho strojů, třeba stroj na výrobu zápalkových dřívek. Na tomto rozcestí se napojujeme na asfaltku, po které dojdeme až do Hutí pod Třemšínem. Bývala to sklářská ves, jak už ostatně napovídá název, dnes tu sídlí Arcibiskupská lesní správa. Odtud to máme do Rožmitálu pod Třemšínem ještě něco kolem tří kilometrů. V Rožmitálu najdete hned na náměstí minimálně dvě hospody, my se nakonec usadíme o kus dál nad slanými palačinkami v kavárně Rožmitálské Benátky, která má oproti ostatním podnikům prostorný dvůr, kde se dá sedět i se psem.

Z rožmitálských zajímavostí stojí za zmínku zámek, který je ale ve špatném stavu a pro veřejnost nepřístupný. Přímo ze dvora kavárny máme výhled na areál Podbrdského muzea. Se psem nás ale dovnitř stejně nepustí, takže musíme návštěvu odložit na jindy. Kdo na to má ještě síly, může se projít alejí královny Johanky okolo Podzámeckého rybníka do Starého Rožmitálu. Na zdejším hřbitově je pohřben jak Jakub Jan Ryba, tak i lesmistr Karel Gangloff. My už toho máme celkem dost (až na psa, který se skoro tváří, jako by tenhle výlet byl málo), a tak se vydáme přesně opačným směrem na místní autobusové nádraží. Autobusových linek mezi Rožmitálem a Příbramí zde jezdí poměrně dost a to samé se dá říct o spojení s Plzeňským krajem, takže pokud se sem vypravíte na výlet, nemusíte se bát, že byste ve městě uvízli na několik hodin jenom kvůli čekání na spoj.